Ohlédnutí za přestavbou amfiteátru v areálu bývalého pivovaru

O přestavbě amfiteátru v areálu bývalého pivovaru bylo již hodně řečeno a napsáno. Dovolte mi však právě v době krátce po jeho otevření nabídnout veřejnosti krátké ohlédnutí za průběhem celé akce. Na prvním místě musím uvést, že se shoduji s vedením radnice v tom, že léta provozovaný a léty prověřený areál si zasloužil zásah, který by jej zmodernizoval a zvýšil bezpečnost lidí pohybujících se v něm. K tomu mělo zajisté přispět i proinvestovaných necelých 47 mil. Kč vč. DPH. Za to, že se podařilo na celou akci i v této turbulentní době získat peníze, chci poděkovat všem, kteří se o to jakkoliv zasloužili. A nyní se zamysleme nad tím, co za tyto peníze Řečkovice získaly, ale i o co nenávratně naopak přišly.

Řečkovice získaly amfiteátr s kapacitou přesahující ten původní, což je jistě pozitivní věc. Starý areál, troufnu si říct přírodního charakteru s „duší“, který řadě z nás za ta léta jaksi přirostl k srdci, byl nahrazen terasami z betonových zídek provedených z materiálu, který si vlastníci soukromých nemovitostí asi nikdy nezvolí tehdy, kdy svůj prostor hodlají považovat za reprezentativní. Zídky z těch nejlevnějších bednících tvarovek, a to ještě na mnoha místech znečištěné od zálivkového betonu, to není nic, čím bychom se asi chtěli před hosty chlubit. Celý dojem se snaží zachránit lokální dřevěné prvky a přístupové cesty vydlážděné kamennými odseky, ale bude to stačit? Můžeme jen doufat, že celý dojem snad vylepší plánovaná výsadba zeleně, o které píše ve svém úvodníku starosta MČ. Bez ní bude posezení v amfiteátru za horkých a slunných dní jen pro opravdu silné a zdravé jedince. Tedy nejde o vzhled, ale i o funkčnost a lidský rozměr celého prostoru, který v porovnání s tím vybagrovaným původním, tomu novému prostě chybí. Jistě, lidé si zkrátka zvyknou, ale opravdu jsme za onu v úvodu zmíněnou obří sumu nemohli dostat víc? Každý z nás cestuje, navštěvuje různá zajímavá místa, a tak můžeme srovnávat. Jeden příklad za všechny, a to rovnou z Brna. Byli jste někdy v areálu Otevřená zahrada na ulici Údolní? Pokud ne, vřele vám návštěvu doporučuji. Myslím, že takové realizace mají být pro nás příkladné a mimochodem, i po více jak 10 letech od otevření se o ní mluví jako o skvělém počinu. Už jenom práce s materiály blízkými přírodě dělají stavby mnohem přitažlivější než šeď bednících tvarovek. Taky jste si všimli, že silničáři obkládají holé betonové zdi kamenem nebo gabionovými stěnami? Nezasloužili jsme si i my něco takového? Vždyť do celého areálu, stejně jako v Otevřené zahradě, šel zakomponovat i přilehlý zanedbaný prostor a využít jej pro každodenní rekreaci obyvatel. Současný stav, kdy se zámecký „park“ řeší jako samostatná akce, není zrovna ideální.

Co však v areálu za desítky milionů postrádám je také absence krytého pódia, které v takových amfiteátrech prostě bývá.  Copak hasiči na malých obcích zpravidla pořádající letní taneční zábavy mají na to, aby za desetitisíce na každou akci pořizovali kryté podium? To jsme si nemohli něco podobného dovolit i my? No ale v další etapě budeme třeba příjemně překvapeni a tato výtka pozbude platnosti.

Stojí rovněž za zmínku, že v průběhu přestavby jsme přišli o kus „srdce“ Řečkovic a to, když historické sklepení bývalého pivovaru bylo nenávratně zničeno cemento-popílkovou suspenzí. Jestliže se tak bavíme o ceně, kterou jsme zaplatili, je třeba připomenout k výše zmíněným milionům i tuto. Marně jsme se snažili zabránit škodám a vyzývali vedení městské části k přehodnocení záměru a hledání šetrnějšího řešení. Závěrem mi dovolte malou úvahu. Vůči občanům Řečkovic je jistě korektní, že jsou zváni k projednání drobných statisícových či milionových akcí v průběhu jejich příprav. Nicméně u akcí za desítky milionů jejich názor v rámci příprav zodpovědné osoby, zdá se, bohužel nezajímá. Myslím, že by vedení radnice mohlo napříště zvážit, že se vyplatí občanům naslouchat.