V březnovém čísle (3/2026) zpravodaje zaznělo, že snaha otevřít debatu o budoucí podobě řečkovických kasáren je poněkud nadbytečná. My jsme naopak rádi že jsme rádi, že se tématu se dostalo publicity a rozproudila se diskuze. O tuto problematiku začali zajímat obyvatelé, což bezesporu může výsledek posunout ke kvalitnějšímu řešení. Malé vítězství je už to, že zde zaznívají různé názory na věc a není prezentován pouze jeden „správný názor“. Naším cílem tak nebylo a není zpochybňovat práci města ani odborníků, ale otevřít legitimní debatu o tom, jaký postup může přinést pro takto významné území nejlepší výsledek.
Vážíme si odborného pohledu vedoucího Odboru územního plánování a rozvoje MMB pana Mgr. Viktora Poledníka. Je však dobré doplnit, že v odborné praxi existují různé přístupy k přípravě velkých rozvojových území. V článku je popsán postup „nejprve územní studie, poté případné soutěže na dílčí části“. Řada urbanistů však u podobně velkých brownfieldů či zanedbaných částí obce doporučuje postup opačný – nejprve hledat celkovou koncepci území prostřednictvím urbanistické soutěže a teprve na základě vítězného návrhu zpracovat podrobnější územní studii. Můžeme uvést mnoho příkladů, např. Na kaménkách v Brně-Černovicích, dostavba jižní části centra Prostějova, dostavba Starého Plzeňce a další.
Celou situaci si můžeme představit tak, že návrhy v urbanistické soutěži jsou jako kreativní hledání nápadu, jak má lokalita vypadat. Dále jde o to, najít správnou koncepci a vybrat nejkvalitnější návrh z mnoha variant. Kdežto územní studii můžeme brát jako úřední podklad a stanovení již jasných technických pravidel. Územní studie také bude nejspíše pouze jedna, maximálně dvě, takže zde nebude tolik možností výběru. Často se setkáváme i s tím, že urbanistické soutěži předchází i anketa mezi obyvateli, aby uvedli, jak rozvojovou plochu vnímají a jaké prvky by zde zařadili, což zaručuje i maximální zapojení veřejnosti. To v případě územní studie není možné.
Argument, že soutěž je vhodná jen pro menší území, také není zcela přesný. Urbanistické soutěže se běžně používají i pro rozsáhlé brownfieldy o velikosti desítek hektarů. Rozsah řečkovických kasáren (cca 46 ha) je sice velký, ale v kontextu podobných transformačních projektů nikoli výjimečný. Stejně tak časový argument není jednoznačný. I kdyby soutěž trvala přibližně rok, stále by zůstával dostatečný čas cca rok a půl na zpracování následné územní studie v rámci termínu stanoveného územním plánem (do 31. 12. 2028).
Je ale dobré zdůraznit, že nejde o spor mezi „správným“ a „špatným“ postupem. Jde o dvě legitimní odborné cesty, jak k takto důležitému území přistoupit. Naším cílem je pouze otevřít diskusi o tom, která z nich může přinést pro Řečkovice co nejlepší výsledek. My jako Spolek Za zdravé Řečkovice skrze výše uvedené argumenty preferujeme jako první architektonicko-urbanistickou soutěž. V této souvislosti nás také mrzí, že koalice nepřijala na posledním zastupitelstvu naše usnesení, jehož přijetí by dalo zastupitelstvu garanci kvalitního řešení prostoru, právě včetně možnosti vypsání architektonicko-urbanistické soutěže.
V jednom se ale shodneme všichni – budoucí podoba kasáren musí být kvalitní, promyšlená a musí dobře fungovat pro stávající i budoucí obyvatele městské části.