V únorovém čísle zpravodaje Řeč nebyl komisí pro přípravu zpravodaje zařazen článek věnovaný parku Řečkovický HRáj. Text pojednával o adventním setkání, které se v lokalitě konalo, o vzniku spolku Řečkovický HRáj, z. s., i o budoucnosti tohoto místa. Autory byli členové nově vzniklého spolku. Komise rozhodla článek nezařadit s odůvodněním, že údajně obsahuje nepřesné informace a že o tématu Řečkovického HRáje již bylo dostatečně informováno. Protože se o toto téma dlouhodobě zajímám a park sám pravidelně navštěvuji, rozhodl jsem se k celé věci připojit několik poznámek. Po přečtení finální verze článku a ověření uváděných skutečností jsem nenarazil na žádnou zjevnou nepravdu ani tvrzení, které by samo o sobě bránilo jeho publikování. Informace, že lokalitě může hrozit faktický zánik v důsledku plánované bytové výstavby a že zároveň stále existuje možnost projekt přehodnotit tak, aby byl park zachován při respektování plánovaného objemu výstavby není ani zavádějící, ani nepravdivá. Respektuji ovšem, že komise může vycházet z jiných zdrojů informací a mít na věc odlišný názor. Za důležité však považuji především to, že téma je nadále aktuální a že lidé sdružení ve spolku Řečkovický HRáj mají poměrně širokou podporu veřejnosti. Dokládá to vysoký počet podpisů pod peticemi a připomínkami k územnímu plánu, opakované komunitní a kulturní akce pořádané v lokalitě i samotný vznik spolku usilujícího o zachování parku. Pokud se tedy situace v některých ohledech změnila, považuji za vhodné o tom otevřeně diskutovat, informovat občany a společně hledat řešení, které bude pro Řečkovice a jejich obyvatele dlouhodobě přínosné. Poslední veřejně dostupné informace o projektu výstavby, které jsem zaznamenal, pocházejí z května 2024 a nelze vyloučit, že od té doby došlo k posunu. Cestou podle mého názoru není neumožnit publikovat texty, které se tématu věnují, ale spíše umožnit věcnou debatu založenou na znalosti aktuální situace. Pokud je potřeba některé informace upřesnit, pojďme se sejít, vyslechnout si argumenty obou stran a následně o nich transparentně informovat veřejnost. Málokdy se stává, aby obyvatelé z vlastní iniciativy prostor dlouhodobě využívali, organizovali zde dobrovolné brigády, postupně jej kultivovali, vytvořili mu webové stránky, logo, profily na sociálních sítích a založili občanský spolek. Važme si proto situace, kdy lidé berou veřejné prostranství jako něco, co má opravdovou hodnotu a jsou ochotni věnovat se dlouhodobě i jeho údržbě. Chceme snad mít obyvatele aktivní, a ne mít jen prosté konzumenty služeb poskytovaných městskou částí. Závěrem bych rád poděkoval všem aktivním občanům, zástupcům samosprávy i dalším zapojeným, kteří se snaží hledat řešení, jež povede k co nejlepší podobě této lokality i kvality života v Řečkovicích.
Ondřej Štaud, zastupitel městské části