Řečkovice čeká v nadcházejících letech velká obměna. Blíží se totiž realizace přestavby řečkovických kasáren a přilehlých prostranství. Pamětníci možná vzpomenou, že naše městská část naposledy takto výrazně změnila tvář ve druhé polovině sedmdesátých let, kdy byla realizována převážná část řečkovického sídliště (od Žitné až po Horácké náměstí).
V oblasti kasáren by dle propočtů schváleného nového Územního plánu mělo najít bydlení přes 4 000 nových obyvatel, vznikne zde více než 2 000 pracovních míst, bude vybudovaná nová páteřní třída s prodloužením tramvajové trati a v blízkosti je rovněž vymezena rezerva pro nový ústřední hřbitov.
Tímto tématem se se Spolkem Za zdravé Řečkovice zabýváme již dlouho a nyní se blíží klíčový okamžik. Prvním krokem směřujícím k realizaci výstavby je zpracování územní studie, která představuje zásadní územně plánovací podklad a v praxi prověřuje a posuzuje možná řešení území a je podkladem pro budoucí charakter celé lokality – od struktury uliční sítě, řešení dopravy a kapacitního zatížení území až po koncepci technické infrastruktury, včetně sítí a kanalizace. Návrh zadání pro tuto územní studii nyní kompletuje Odbor územního plánování a rozvoje (OÚPR). Tento návrh byl naší městské části doručen již v první polovině listopadu a městskou částí byly interně pořízeny připomínky. Nicméně poradní orgán Rady městské části, komise majetková a rozvoje, dostala návrh k posouzení až poslední den v prosinci. Tudíž měla pouze týden ke vznesení připomínek, aby mohly být posléze všechny připomínky schváleny Radou MČ (v zákonné lhůtě 60 dnů) a odeslány zpět na OÚPR. Toto je velká škoda, protože komise mohla mít více času k prostudování návrhu zadání a mohlo vzniknou více relevantních připomínek.
V každém případě OÚPR v nejbližší době přistoupí k vyhlášení veřejné zakázky na zpracovatele této územní studie. Tento postup však považujeme za problematický a z dlouhodobého hlediska nevýhodný. Pokud bude zakázka zadána standardním způsobem, kdy hlavním hodnoticím kritériem zpracovatele budoucího návrhu a projektu bude především nabídková cena, hrozí, že kvalita výsledného řešení nebude odpovídat významu a rozsahu území. U takto komplexního zadání existuje reálné riziko, že zpracovatel bude nucen přizpůsobit návrh ekonomickým limitům (nejnižší nabídnuté ceně) na úkor urbanistické kvality, práce s variantami či hlubšího provázání s potřebami městské části. Výsledkem může být schematické a málo flexibilní řešení, které sice formálně splní zadání, ale promarní potenciál území na desítky let dopředu.
Městská část by proto měla zvážit aktivnější a ambicióznější přístup, a ještě se snažit vstoupit do realizace těchto územně plánovacích podkladů. Jako vhodnější cestu navrhujeme uspořádání veřejné architektonicko-urbanistické soutěže, jejímž cílem by bylo získat kvalitní, promyšlený a dlouhodobě udržitelný koncept rozvoje celého území. Tento postup by sice kladl vyšší nároky na přípravu i financování, avšak přinesl by možnost porovnat více kvalitních návrhů a vybrat řešení, které nejlépe odpovídá potřebám Řečkovic. Běžně lze v takové soutěži očekávat okolo 20 návrhů, většinou se 2 až 3 špičkovými návrhy od nejlepších urbanistů v ČR.
Klíčovým předpokladem úspěchu na uspořádání takové soutěže je zajištění finančních prostředků, ať už z rozpočtu městské části, nebo prostřednictvím politického vyjednávání na úrovni města. Současně je nezbytné věnovat maximální pozornost samotnému zadání studie – jasně definovat požadavky na občanskou vybavenost, jako jsou školy, školky, zařízení pro seniory, sportovní a kulturní infrastruktura, veřejná prostranství či komunitní centra. Neméně důležitá je také práce s krajinou, zelení a modrozelenou infrastrukturou a celková představa o tom, jak má nové území zapadnout do širšího kontextu městské části.
Organizačně by bylo ideální, pokud by soutěž probíhala pod odbornou garancí zkušené instituce, například Kanceláře architekta města Brna (KAM), která má s tímto typem soutěží praktické zkušenosti a potřebné personální zázemí. Alternativou je samostatná organizace soutěže ze strany městské části, což je sice náročnější cesta, ale nikoli nereálná. V ideálním případě by navíc bylo vhodné nastavit proces tak, aby vítězný tým soutěže mohl plynule navázat zpracováním samotné územní studie, čímž by se zachovala kontinuita autorského přístupu i kvalita řešení.
Je třeba si otevřeně říci, že rozhodnutí, která padnou v této fázi, budou mít zásadní a prakticky nevratný dopad. Pokud bude územní studie zpracována nekvalitně nebo bez ambice, půjde o promarněnou příležitost, kterou už v budoucnu nepůjde zásadně napravit.
Inspiraci lze hledat například v městské části Brno-jih, kde byla realizována urbanistická soutěž na Mariánské náměstí. Soutěž byla financována přímo městskou částí, bez podpory města, a proběhla formou užší architektonické soutěže, do níž bylo na základě portfolií vybráno pět architektonických kanceláří. Jejich návrhy byly následně odborně hodnoceny a oceněny. Vítězný návrh nyní slouží jako podklad pro další stupně přípravy, včetně územní studie. Tento příklad ukazuje, že i městská část může sehrát aktivní roli a dosáhnout kvalitního výsledku.
Rozhodnutí o dalším postupu je proto zásadní nejen z hlediska urbanismu, ale i zodpovědnosti vůči budoucím generacím obyvatel Řečkovic. Pokud má vzniknout kvalitní a funkční městská čtvrť, je nutné klást důraz na kvalitu procesu už nyní – na jeho začátku.
Za Spolek Za zdravé Řečkovice nesouhlasíme s nastavenými kritérii výběrového řízení pouze na cenu. Navrhujeme a požadujeme aktivní přístup městské části ve formě jednání s KAM o organizaci veřejné architektonické soutěže na toto území, případně o jakékoliv jiné formě zadání, kde bude hlavním hodnotícím kritériem kvalita návrhu prokázaná v porovnání více návrhů současně.